Kabelky jsou asi můj osud. Tak začíná své vyprávění Hanka Buchtová (roz. Jeřábková) z Brumovic na Břeclavsku. Proto, když se jí doma sešlo asi padesát kousků, zasedla k babiččině staré ladě a rozhodla se, že tvořit už bude jedině sama. „Vždycky jsem měla kreativního ducha. Začínala jsem někdy po gymnáziu s plátěnými taškami přes rameno. Pak mi taťka v zastavárně koupil starou veritasku a začaly vznikat první neohrabané pokusy o kabelku,“ vzpomíná.
Časem začala pracovat s koženkou. „Za první výplatu v práci jsem si koupila svůj první šicí stroj a postupně začala šít i kabelky pro kamarádky. No a před lety se stal z koníčku plnohodnotný kůň,“ vypráví.
Splnila si svůj sen a šitím kabelek se začala živit. „Inspirace je všude okolo mě, stačí se jen dívat a zkoušet. Ráda vyrábím prototypy, do kterých dávám kus sebe, svůj podpis a kreativitu,“ přibližuje mladá žena.
Pracuje převážně s koženkou a kůží, na kterou má svého stálého dodavatele. „Vybírat si ji jezdím osobně, už kvůli její vůni,“ směje se Hanka.
Nyní žije a pracuje ve Velkých Pavlovicích. Celý kabelkový cirkus má v jedné velké místnosti. Její vražedné tempo, jak sama říká, už dva šicí stroje nepřežily. „Někdy ale musím zbrzdit. Že je načase, poznám vždycky tak, že se lámou jehly nebo se trhá nit. Navíc řezacím kolečkem si člověk může ufiknout kus prstu jako nic,“ ví Jeřábková.
Ke svým mašinám má osobní vztah. „Stará veristaska je už ve věcných lovištích, za výplatu koupený Drahomír taky dosloužil. Nahradil ho Drahomír II., doplnil ho Jack, který zvládne prošít i čtyři koberce na sobě, žádné ořezávátko. Další v partě je Fafin, který umí asi šedesát různých ozdobných stehů. Časem přijel až z Košic brat východňárský, machr na folklorní výšivky,“ vyjmenovává s úsměvem švadlena.
Její kabelky můžete „potkat“ v celé republice. Pyšní se ojedinělým štítkem se značkou Cochtanovic.
Potkat její kabelkový cirkus mohou lidé pravidelně například na velkopavlovických otevřených sklepech. „Dřív byly zákaznice jen kamarádky, teď mám kamarádky mezi zákaznicemi. I po letech zažívám překvapení a hrdost, když potkám třeba v Brně svoji kabelku,“ neskrývá.
Jako snad každé děvče z Jižní Moravy má i ona hluboký vztah k folkloru a tradicím, což se projevuje i na jejích kabelkách. „Chodila jsem v kroji, babička kroje šila, tančit na dechovku umím, tak by byl hřích před folklorem zavírat dveře. Každá výšivka vyzní na kabelce jinak, kombinuji s citem, ladím s barvou podšívky, je to taková třešnička na dortu. Ještě když si zákaznice přinese vlastní motiv, to je potom ráj. To pak říkám, že nepracuji, ale hoduji,“ doplňuje s úsměvem švadlena.
A jestli se při práci setkala i s nějakými kuriózními nebo netradičními přáními? „To víte, že ano. Šlo o seznamy věcí, které bude zákaznice v kabelce nosit i s jejich přesnými rozměry nebo třeba o tajnou kapsičku na kondomy,“ prozrazuje Buchtová s tím, že každou kabelku svým zákaznicím předává i s osobním věnováním.
Vítejte v ráji
zdroj: Deník/Iva Haghofer
